Poprvé

V předchozím záznamu to ještě měla být taková malá pointa: je jasné, že polipenští místní jsou už léta zvyklí a troufnou si na věci, ze kterých nám suchozemcům běhá mráz po zádech. Ale když jsme v neděli jeli lyžovat a viděli ten provoz, troufli jsme si též a cestu na Hochficht si notně zkrátili. Opravdu, neříkejte to prosím našim, ale na tom obrázku jsme my (fotografováni z druhého auta), jak uháníme několik desítek metrů nad dnem "jihočeského moře".



Jaké to je? Pedagogové zabývající se volným časem tomu říkají "nepřenositelnost zážitku". Fakticky to není nic zvláštního, vlastně taková hladká jízda jak někde po louce, ale přiznáváme prožitek, který odpovídal mimořádnosti situace. Jako když jsou některé věci poprvé: člověk znervózní, otálí, pak tedy jde na věc, bojí se, aby se něco nepodělalo, spěchá, ale přitom si to chce užít, a než se naděje, je na druhé straně - mezi těmi, kteří už to zkusili - mezi těmi, kteří přejeli Lipno autem. Možná rizika nemá cenu počítat, jsou samozřejmě značná. Avšak jinak nic moc nehrozí. Tedy až na srážku s bruslaři.

O bruslení

Počasí letos neobyčejně přeje všem bruslařům a hokejistům-rybníkářům. Na každé souvisleji zamrzlé ploše se prohánějí staří mladí, i když oproti dřívějším letům výrazně ubylo Jágrů a Hašků, všimli jste si?

A tak zatímco na nádrži Markovka u Třebíče vám ukradnou boty (jako nám v sobotu - pozor na partu, která hrává hokej pod hrází u přepadu a na břehu v kamení si schovává umělohmotné kanystry na vymezení branek!), na Lipenské přehradě téměř nepotkáte živáčka a po síti upravených tras najezdíte spousty kilometrů, aniž byste vůbec museli přešlápnout. Při bruslení na Lipně nic moc nehrozí. Tedy až na srážku s autem s otevřenými okénky a nepřipoutanými pasažéry. ;)

O kaťákovi

Včerejší zprávu o úmrtí kaťáka Dědka jsem vzal na vědomí jako něco, co se mě příliš netýká, jako informaci odněkud ze světa fotrů z rádia Beat. Až dnes mi došlo, že první songy, které jsme na gymplu drhli v první kapele na erární jolany a amatky byli vlastně právě "kaťáci".

Katapult byl a je snadným terčem. Asi jako Karel Gott nebo jako mastodont, který se už dávno nemůže moc hýbat, ale je nepochybným a zdaleka viditelným symbolem. Pravda, neuměli moc hrát, vykrádali sami sebe, byli arogantní a v posledních letech objížděli venkov, kde za šílené honoráře hráli vrstevníkům (kteří mnohdy seděli na židlích!). Avšak tenkrát ve správný čas na správném místě zahráli ten správný akord a kus národa nasměrovali svým nekomplikovaným bigbítem k rockové hudbě. Nerad bych se dotkl jiných, historicky zásadnějších a kolikrát ještě stále aktivních veličin českého bigbítu, ale myslím, že nejvíc právě "kaťáci" uměli přimět generace českých mladíků se sotva rašícími vousy, aby vzali do ruky elektrickou kytaru.

Restaurace Korýtko Filipova Huť

Přijeli jsme k restauraci Korýtko ve Filipově Huti přes šumavské pláně na běžkách včera kolem třetí hodiny odpoledne. Byli jsme hladoví a krásná stavba s restaurací a penzionem Korýtko nás lákala celou tu dobu, co jsme se k ní blížili a měli ji na dohled.

Útulně zařízená restaurace byla vcelku zaplněná běžkaři, kteří se všichni, stejně jako my, chtěli posilnit a zahřát. Z toho vyplývá asi jediný důvod k jakés takés shovívavosti (i když - mám-li hospodu tak velkou, že ji nestíhám obsloužit a nakrmit, musím prostě buď zapojit další personál nebo si hospodu zmenšit).

A od teď bohužel už jen ve zlém:

• dva nerudní číšníci, každý s kvalifikací jen na něco, takže poblíž se vyskytoval vždy jen ten druhý a průběžné odpovědi na naše žádosti vesměs zněly: "U kolegy!"
• uřvaná přebasovaná plazmová televize (běžela na ní Nova a nějaká americká komedie pro mládež)
• jídelní lístek se šesti položkami (pět z nich byly hotovky s knedlíky, vegetariáni, rodiny s dětmi či opravdoví sportovci byli bez šance)
• studená polévka
• guláš s hnusným masem (křupky a žíly) a knedlíky à la oslizlé nadýchané nic
• knedlíky podle jídelního lístku borůvkové, avšak ve skutečnosti plněné jakýmsi pěnovým džemem
• dokonce i zaplatit se nám podařilo až po třech urgencích

Takže ještě jednou: ve Filipově Huti si dejte pozor na restauraci Korýtko, jeďte raději přes Modravu a naberte síly tam.

*
jedna z pěti