Poprvé

V předchozím záznamu to ještě měla být taková malá pointa: je jasné, že polipenští místní jsou už léta zvyklí a troufnou si na věci, ze kterých nám suchozemcům běhá mráz po zádech. Ale když jsme v neděli jeli lyžovat a viděli ten provoz, troufli jsme si též a cestu na Hochficht si notně zkrátili. Opravdu, neříkejte to prosím našim, ale na tom obrázku jsme my (fotografováni z druhého auta), jak uháníme několik desítek metrů nad dnem "jihočeského moře".



Jaké to je? Pedagogové zabývající se volným časem tomu říkají "nepřenositelnost zážitku". Fakticky to není nic zvláštního, vlastně taková hladká jízda jak někde po louce, ale přiznáváme prožitek, který odpovídal mimořádnosti situace. Jako když jsou některé věci poprvé: člověk znervózní, otálí, pak tedy jde na věc, bojí se, aby se něco nepodělalo, spěchá, ale přitom si to chce užít, a než se naděje, je na druhé straně - mezi těmi, kteří už to zkusili - mezi těmi, kteří přejeli Lipno autem. Možná rizika nemá cenu počítat, jsou samozřejmě značná. Avšak jinak nic moc nehrozí. Tedy až na srážku s bruslaři.