O Tomáši Etzlerovi

Tuatam se na čínskou olympiádu trochu mračí, ale zároveň přeje všem sportovcům nejlepší výkony v olympijských soutěžích, Čína-Nečína. Tvář se ale rozjasní, jakmile se ve zpravodajství ČT objeví Tomáš Etzler s nějakou zajímavou reportáží. Etzler je skvělý a každé jeho vystoupení je velikým dramatem. Jako když v kabaretu přichází na scénu žonglér. Na obrazovce vyskočí dvě okna a vedle moderátora v pražském studiu se objeví Etzler někde v Asii, toho času tedy v Pekingu. Světla zhasnou a diváci jsou napjatí. Žonglér Etzler se soustředí, nehne brvou, upřeně hledí do kamery. Moderátor vyslovuje dotaz, napětí stoupá a žonglér zahajuje vystoupení. Prudce, živě, přesvědčivě a přesvědčeně referuje Etzler, žongluje se slovy, koncentruje svoje bytí jen do svého výstupu, vyhazuje slova a zase je chytá, divák se soustředí, občas mu unikne, kam Etzler nějaké slovíčko vyhodil a kdy mu spadne zpět, ano, už padá, všichni mají strach, že Etzler ztratí kontrolu a všechna slova mu popadají na nohy, ale žonglér balancuje, chytá a zase vyhazuje, divák nedýchá, studené ruce se potí, ale to už žonglér shromažďuje všechna slova bezpečně ve svých rukou a chytá i ta poslední: „Tomáš Etzler, Peking.“ Všichni s úlevou vydechnou, žonglér se ani nestačí uklonit a už ho vypnou. Tuatam zdraví do Asie Tomáše Etzlera!