Zámostí 2008: jízda na setrvačník

12. Zámostí je za námi. Bylo to dobré Zámostí, neboť nejlepší na tomto třebíčské festivalu je, že vůbec je. Co chce Tuatam touto takřka werichovsky přemoudřelou větou vlastně říct?

Pořadatelé zorganizovali festival dobře. Vše fungovalo, jak mělo, hajzlíků mohlo být víc, ale to se dá říct pokaždé, nakonec ani ty fronty na pivo nebyly tak hrozné.

Jenže jak se poslední dobou stalo pravidlem, nejzajímavější momenty bylo třeba hledat vzadu na malé scéně nebo na dvorku Travellers' Hostelu... Program hlavního pódia nabídl spíše slabší výběr z interpretů obrážejících letošní tuzemské festivaly. Z očekávaného normálu vystoupili asi pouze američtí Pro-Pain, kteří ukázali jiným rádoby tvrdkařům, jak hrát metal uvěřitelně, a Mňága, která politá živou vodou, vyrazila si letos ještě honem užít pódiové popularity.

Povzbudivě však působí některé nové trendy na hlavním pódiu. Ubylo programátorů s notebooky a přibylo živé hudby a deklamovaných textů. Gipsy a hlavně Bow Wave pootevřeli třebíčskému Zámostí dvířka do míst, v nichž dnes žije mladá kultura, jež by napříště zasloužila více festivalového prostoru. Vrcholem zajímavé druhé scény se stal podle očekávání Xavier Baumaxa a na výstavu Open performance se letos podařilo získat až na některé fotografie vcelku kvalitní výtvarná díla.

Přesto dvanáctý ročník festivalu ukázal, že Zámostí jede na setrvačník, který už notně zpomaluje. Slovo kulturní v podtitulu festivalového plakátu už, nebýt výstavy a pár filmů, ztrácí opodstatnění. Blikající kolotoče nikomu nechyběly, avšak tatam je barevně oživená židovská čtvrť s vystoupeními pouličních umělců, fuč jsou představení v synagoze a Koubci v přilehlých hospodách. Zámostí letos zhublo na sotva průměrný lokální festival, který ztrácí na své výjimečnosti.

Stále však platí, že Zámostí přináší do trochu zatuchlého údolí řeky Jihlavy svěží vzduch. A má narozdíl od lidových ožíraček typu pivních slavností přednostní právo na existenci. Kdyby se organizační tým omladil nebo aspoň znovu nadechl, kdyby se někde opět objevila chuť vystoupit z kolejí a vybojovat v Třebíči mimořádnou kulturní akci, všichni bychom znovu rádi přišli ze zájmu a chuti, nikoliv jen z pocitu, že na takový festival se v Třebíči musí hlavně proto, že vůbec je. Vousatý pronašeč mouder by dodal něco jako - když už to Zámostí je, tak má koukat, aby bylo pořádně.