Dnes je den přijetí popelce. Měli bychom se kát, vyznat ze svých hříchů a doufat, že nám bude odpuštěno. Uf, to bude práce až nad hlavu... Na Popeleční středu si sypeme na hlavu popel a začíná půst, je čas se uskromnit a vzdát se požitků. Uf, to bude práce...
Co to může v praxi nepraktikujícího znamenat? Zdrženlivost a činění dobra? Darovat almužnu? Dát punkáčům na pěší zóně bůra na cigáro? Nejíst? Jíst málo? Vzdát se masa z velkochovu a zůstat o rajčatech bez chuti z Maroka? Odepřít si večer pět piv a poslat dvacku na charitu? Nepít tolik kávy? Znamená to nesnídat? Nenakupovat zbytečnosti? Vzdát se novin, Respektu, Reflexu, Hosta a Muzikusu? Banánků v čokoládě? Zdržet se konzumu? Odložit nákup jarního oblečení? Budu ten parfém do Velikonoc potřebovat? Nejet už na hory? Nejezdit autem k poštovní schránce? (ukradeno z Bohové musí být šílení) Jezdit víc mhd a pouštět potřebné sednout? Nespěchat? Nejet v pátek na Davis Cup? Usmířit se s nepřáteli? I s třebíčskou radnicí? Být milý k blízkým i cizím? Dát zápočty a zkoušky zadarmo? Modlit se a myslet pozitivně? Netroubit na silnici na kretény? Uf to bude...
Špatný duchovní by se mi vysmál. Dobrý by možná řekl - opravdu vážné zamyšlení je už krůčkem správným směrem. Přeji příjemný půst! Na Velikonoce to doženeme! Zase špatně, už cítím ten pohlavek. Uf... ;-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat