Od Nového roku platí podobný, a na spolkové poměry velmi nekompromisní, zákon v Bavorsku. O disciplíně, která jej už měsíc provází, pochopitelně vůbec nemá smysl v Tuatamu psát. Znamená to však i naprostou absenci námitek? Kdepak. V hospodě u piva padá spousta alternativních návrhů, od ponechání původního statu quo, přes nařízení o čistotě vzduchu, kterou by si pod hrozbou sankce hlídala každá restaurace sama, až po různá dělení, stavební úpravy a podobné hlouposti. Bavorští přátelé-kuřáci cestou od piva na mráz a zpět brblají a mluví o strašidle "rauchfašismu", které obchází Evropou a nezastaví se jen u kouření. Očekávají, a já s nimi, že další na řadě je alkohol (jako takový) a dokládají to některými současnými trendy. Začíná být například společensky nepřípustné, abyste si dali v restauraci k obědu sklenici piva. To pak vypadáte skoro jako pijan, který nevynechá jedinou příležitost se napít a alkoholizovat. A to mluvíme o Bavorsku, které, kdyby mohlo soutěžit samostatně, ve spotřebě piva porazí Česko na hlavu. Současně se díky tomu očekávají i zbytečné odklady ve společenské akceptaci konopných drog.
Na zákaz kouření v restauracích jasný názor vlastně nemám. Je mi to jedno. I když některé oblíbené hospody si, pravda, bez té mlhy pod stropem vůbec nedokážu představit. Když jsme ale byli v rockovém klubu, kde vystupovalo několik kapel, viděl jsem, jak se po produkci jedné z nich veškeré publikum jako jeden muž sebralo a odešlo kouřit před klub. Na to si teď pravidelně stěžují sousedé a mí skeptičtí bavorští přátelé v důsledku očekávají úřední uzavření klubu. Tady už něco nehraje. Zdá se, že část společenské kultury, která je i nám velmi blízká, se brzy ocitne v ohrožení.
Takže? Za prvé: z postoje Václava Klause k věci možná nelze příliš vyvozovat o jeho prezidentskokandidátských kvalitách. A za druhé: následující kapele trvalo dvě hlučné písně, než přilákala posluchače zpět do sálu.
Žádné komentáře:
Okomentovat