Tuhle jsme jeli lyžovat na Hochficht. Mimochodem – tohle středisko doporučuji každému, kdo nechce až do Alp, už někdy lyžoval v některém českém zimovisku a nemá to sem tak daleko. Hochficht je kopec na rakouské straně Šumavy a museli jsme cestou k němu objet Lipno. Hranice jsme přejeli ve Vyšším Brodě, resp. ve Studánkách. Přechod je to malý, ale tvrdit, že přes něj jezdí jen hornorakouští sedláci nakupovat do Vyšáku trpaslíky nebo padělky, by možná bylo přehnané.
Musím přiznat, že jsem při příjezdu k přechodu trochu zazmatkoval. Zamířil jsem k vzdálenější budce při levém okraji vozovky a až po dvou sekundách mi došlo, že patří protisměru. Zajel jsem zpět doprava a zastavil u správné kukaně. Ano, tušíte správně, kukaň je vpravo od vás coby řidiče. Přemýšlím... asi jsem se s tím ještě nesetkal. Ještě nikdy jsem se při předkládání dokladů nešponoval z okna spolujezdce, aby mi chybělo pár centimetrů k policistově předloktí ledabyle opřenému o rám okna. Naštěstí jsme jeli dva, takže předávku vyřídila spolujezdkyně.
„Tady nejste v Anglií!“ volal na nás policista.
„My né, ale vy evidentně anó.“ hulákal jsem na něj přes spolujezdkyni do kukaně.
„Hmm, takže dokladý prosím. Kam jedeté?“
„Na Hochficht.“
„Co tam budete dělát?“ To přece bylo jasné...
„Lyžovát!“
„A odkud jedeté?“ Prostě se nudil a chtěl se vybavovat.
„Z Buďéjc,“ snažili jsme se předstírat Jihočechy, protože už nás to přestávalo bavit...
Nejspíš to zabralo, protože nás pustil, a pak mi došlo, jak mu asi musí být. Za týden půjde na vánoce domů a po Novém roce kdovíkam k dopravce na silnice zastavovat auta. Už jsem nebyl naštvaný.
A lyžování bylo super.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat